Neplodnost aneb co nám brání otěhotnět

Nejčastější příčinou je také jako u spoustu dalších věcí naše mysl. Stres, který na sebe vyvíjíme, pocit, že nám tikají biologické hodiny, strach, že nám ujede vlak, že pak už to nepůjde.

 

Když máme plodné dny, milujeme se raději třikrát, co kdyby to nevyšlo. Jsme z toho ve stresu, máme málo času, teď to musí vyjít, jinak zase budeme měsíc čekat, než se budeme moci znovu začít snažit. A právě, že my se tak moc snažíme a tlačíme na sebe, že zapomínáme, že milování je akt lásky a ne proces zhotovení výrobku. Čím více tlačíme a lpíme na tom, že se to musí povést, tím si oddalujeme výsledek. 

 

Obviňujeme svoje tělo, že není dost dobré, že není zdravé, že za to může. Ale příčina bývá hlavně v naší mysli. Je spoustu párů, kteří jsou i z lékařského hlediska zdraví, ale přece jen to stále nejde. V okamžiku, kdy to pustí, tak se to většinou opravdu povede.

 

Další skrytou příčinou bývají špatné vztahy v rodině, chybějící babička nebo dědeček, které pro své děťátko nemáme a dáváme si to za vinu. Pocit, že něco není tak, jak bychom si představili, jak to opravdu chceme. Ale každé dítě je dar a bude šťastné za naši lásku. Ví, že ho budeme milovat a to mu stačí. Každé dítě by si přálo být milované a abychom mu důvěřovali, že je zdravé, celé, úplné a dokonalé, což také je. 

 

Kdybyste byli děťátko, které chce vstoupit na tento svět, jak by se Vám k Vám chtělo? Je to milování nebo rutinní záležitost? Co byste si vybrali Vy a jak byste to chtěli, aby se Vám k rodičům chtělo? Co Vám tam vadí a co byste si přáli změnit?Můžete si hrát s touto představou a naladit se na to.

 

Pokud jste takto počali Vaše dítě, nemějte pocit viny, to opravdu není účelem tohoto článku. Každé dítě je dar a náš velký učitel a vybralo si právě nás a všechny okolnosti. Jen bych ráda upozornila, že to jde i jinak, abychom více dělali věci srdcem, než rozumem. Dělejme vše s láskou, důvěřujme sami sobě a svému tělu. 

 

Milujme se a množme se:-)