Po terapii

Když skončíte terapii Svoboda mysli po dvou hodinách, můžete mít pocit, že se nic zvláštního nestalo. Jste tak nějak příjemně unaveni a úplně zapomenete, že když jste ke mně přišli, bolel Vás žaludek a teď už vůbec nebolí. Už se ani nedivíte, že jste během terapie cítili bolest hlavy a za krkem, která už je také pryč. Můžete mít pocit, že jste nic nevyřešili, že necítíte žádné změny. Změny ucítíte, když se ocitnete znovu v té situaci, kterou jsme spolu řešili. Najednou Vás už ta osoba, která Vám jde na nervy nebude vytáčet. Nebudete se nervovat, že jste pořád v té stejné práci, která Vás nebaví. Nebude Vás kvůli tomu bolet hlava a v neděli Vás nezačne bolet břicho ze strachu, že zítra už zase na Vás čeká zase ta hrozná práce.

 

Stále mě nepřestane fascinovat, jak když pracujeme s Vašimi představami, vybavováním situací a lidí, jak se znovu objevují fyzické projevy jako bolesti hlavy, za krkem, tlak v žaludku, v zádech... Pak se lidé diví, proč je bolí hlava, když toho mají plnou hlavu a denně v sobě řeší a přemýšlí o té samé věci, co je trápí. Například problémy s partnerem, práce, která je již nebaví, šéfová, která všechny otravuje svými negacemi, přítelkyně, z které máte pocit, že Vás odmítá, nemá Vás ráda.... Každého trápí něco jiného.

 

Pokud se na to nechcete pořádně podívat a postavit se k tomu čelem, jste unavení, vyčerpaní, nemáte energii, může se Vám stát, že pro Vás bude problém i vstát z postele. Není to tím, že byste byli líní, ale tím, že je ve Vás tolik nahromaděných emocí. Je proto dobré, abyste uměli s emocemi pracovat a nechávali je odejít ze svého života hned, jak se objeví. Předejdete tak nechtěným fyzickým projevům a cítíte úlevu také psychicky. Neztratíte smysl života. Naše mysl souvisí s naším tělem. Co máme v hlavě, máme i v těle a vždy to tak bude, ať o tom víme nebo ne.